Myšky a pravidla

Jede, jede vláček, jede, jede vlak. Pojďte milé děti honem nasedat … rádi bychom, ale kde ten vláček je? Vidíme jenom mašinku, ale žádné vagónky. A tak Myškám začala další hra. Děti se seznámily s mašinkou, která dřív nebyla úplně hodná, tak trochu se chlubila, protože po celém světě jezdila a trochu zpychla. Jenže teď je sama bez vagónků a je docela smutná. Dětem slíbila, že je naučí všechno, co ví, když jí pomohou vagónky získat zpět. A tak děti plnily nejrůznější úkoly, cvičily, malovaly, kreslily, mašinky z různých materiálů skládaly, písničky i básničky se učily a zatoulané vagónky pomalu získávaly zpět. A co je mašinka učila? No přece mašinková pravidla. Teď už děti ví, že vždy si po sobě uklízí, tohle pravidlo dětem přivezl košťátkový vagónek. Děti také objevily pusinkový vagónek – ve školce se zdravíme, pěkně spolu mluvíme. Když chci něco vypůjčit, umím pěkně poprosit. A strašně důležitý srdíčkový vagónek – všichni se tu máme rádi, všichni jsme tu kamarádi.