ŠvPř Saská - Zlatá horečka, den 3.

Ráno nás z vyhřátého pelíšku vytáhlo teplo a sluneční paprsky. Místní kuchařky nám přichystaly výborné pokrmy. Malí kovbojové mají stále hlad a chuť k jídlu. Nechtějí odcházet z jídelny, dokud je ještě na stole např. chleba, rohlíky, šunka, salám, sýry, máslo, jahodová marmeláda, kukuřičné lupínky, mléko, zelenina a různé druhy salátů.

Po vydatné stravě jsme se vydali na poznávací výpravu zaměřenou na stopování, poznávání zvuků zvířat a rozlišování stop. Cestou nás bavila hra na klíšťata (přichytávání kolíčků kamkoliv, na kohokoliv a kdykoliv), ovšem i přes prevenci (nastříkání repelentem) jsme po návratu několik živých našli a odstranili.

            Oběd byl v klasickém westernovém stylu, pak následoval krátký odpočinek a už nás čekala cesta do nedaleké indiánsko-kovbojské vesnice (Fort Hary).  Pohostinnost a vstřícnost místních kovbojů byla úžasná. Ukázali nám obydlí, seznámili nás se svými zvyky, tradicemi, způsobem obživy, s technikou lovu a oblékáním. Učili nás používat své zbraně, které jsme si mohli i vyzkoušet. Pod dohledem zkušených lovců jsme se vydali zpět do tábora.

Večeře už na nás čekala, což nám přišlo vhod, protože máme stále hlad. Po jídle jsme napsali, nakreslili a poslali svým rodinám z rokycanské a přidružené kolonie zprávy z výpravy. To nás tak vyčerpalo, že jsme potřebovali ještě energii, kterou jsme doplnili díky cukrové vatě. Zalepení jsme byli až za ušima, a proto večerní sprcha přišla vhod. Dnešní spánek je opravdu zasloužený.