Pohádky u Rarášků

Druhá polovina března a první dubna se u Rarášků nesla v duchu pohádek. Nejprve k nám zavítala pohádka „Tři prasátka“, která nás opravdu hodně bavila. U nás ve třídě se objevili krásní maňásci tří růžových prasátek a pochopitelně také vlka. K dispozici byl též materiál, ze kterého prasátka stavěla své domečky – skutečná sláma, dřevo a cihly. Díky tvořivé dramatice jsme si celý příběh zahráli nejen s maňásky, ale i v rolích prasátek i vlka, stavěli jsme, vytvářeli domky i na papíru, hráli si plyšovými číslicemi 1-3 a pochopitelně z různých materiálů tvořili i samotná prasátka.

Když se pomalu blížili Velikonoce, objevila se u nás pohádka nová – „O popleteném kohoutovi“. Ten byl zprvu tak trochu namyšlený, myslel si o sobě „kdo ví co“, ale když chtěl zakokrhat, tak místo toho zamňoukal. A když to chtěl zkusit znovu, tak místo toho zase zaštěkal. Takhle to ale popletl ještě několikrát. Postupně už se ta jeho namyšlenost vytrácela, byl na sebe spíše naštvaný, asi se i trochu styděl a my jsme ho museli přesvědčovat, aby to ještě zkusil, že to správně určitě dokáže. Prostě POKAZIT SE MŮŽE, NAPRAVIT SE MUSÍ. To je to, co i my známe dobře a podle toho se i řídíme. A jak to s kohoutem dopadlo? Jasně, že to dokázal. Zakokrhal krásně a všechny slepičky ze statku z něho měly takovou radost, že všechny začaly nést vajíčka. A to bylo moc dobře, neboť se kvapem blížili právě ty Velikonoce.

Ty odstartovala pohádka „Proč ovečky nosí zvonečky“. Celé velikonoční téma bylo ale též hlavně o tvoření. Vyrobili jsme si nejen malovaná vajíčka, upletli si pomlázky a vytvořili si jak papírové slepičky, tak i slepičky z keramické hlíny. A navrch jsme se naučili i krásnou zpívanou velikonoční koledu.