Z Velikonoc do lapače snů

Velký jarní déšť omyl veškerou barvu z vajíček, které byly veselou náhradou velikonočních kraslic, a tak i náš kamínek Cestovatel se stal opět krásně bílým. Na ošatce však nezůstal dlouho. Díky tak trochu strašidelnému příběhu a následným zlým snům si ho chlapec vybral do svého lapače snů, aby ho chránil a bránil zlým snům, aby rušil jeho spánek. A cože to bylo za příběh?

Strašidla na hradě Kamýk

To kdysi dávno na hradě Kamýk žily tři sestry, které byly zlé, závistivé a hlavně strašně nepořádné. Všude na hradě se válela spousta odpadků a nepořádek se tam jen hromadil. Dokonce na hradě uvěznily mladíka, který jim musel posluhovat. Ale jak to tak chodí, nedopadlo to s nimi dobře. Mladík byl bystrý a díky radám jemného hlásku, který uslyšel za úplňku, se mu povedlo zlé sestry proměnit ve tři strašidla.

Zda strašidla na hradě Kamýk stále straší a zda je na hradě pořádek či nepořádek, to byl pro nás velký otazník. Zkoušeli jsme to zjistit rozličnými způsoby, také jsme si pro jistotu každý vyrobil svůj vlastní lapač snů, ale nakonec jsme usoudili, že osobní výprava na hrad je nezbytná. A co bylo naším cílem? Zjistit, zda potkáme na hradě strašidla a zda je na hradě čisto. Doufali jsme, že ano. Skutečnost byla jiná. Strašidla v oknech jsme uviděli záhy po našem příjezdu, ohromný nepořádek až po výstupu na samotný hrad. I když jsme se zprvu někteří maličko báli, brzy jsme zjistili, že strašidla už zlá nejsou, ale že jsou spíše… no, taková hloupoučká. Museli jsme je naučit spoustu věcí, jak se třídí odpad do kontejnerů, jak se dá odpadový materiál dále využívat (třeba s ním cvičit) nebo hrát hry (třeba na slepeckou stezku). Společně se strašidly jsme hrad nakonec krásně uklidili a i jim se takto líbil víc než před tím. Strašidla nám moc děkovala (dostali jsme i dárečky) a my jsme byli rádi, že jsme udělali dobrý skutek.

(A ještě poděkování strašidlům za výborný herecký výkon a pomoc při organizaci akce.)