Řemesla a zaměstnání

Uplynulé dny v naší školce patřily tématu „Řemesla a zaměstnání“. Děti si prostřednictvím her, tvoření i zážitků vyzkoušely nejrůznější profese.

Začali jsme prastarou profesí perníkáře - protože perníčky milujeme v naší třídě všichni, tak jsme se pustili do práce. Při tom jsme si povídali o tom, proč rodiče chodí do práce, k čemu lidé potřebují peníze a jaká povolání známe. Pro začátek nemusíme chodit daleko - rozhlédli jsme se ve školce, kdo že se o nás stará každý den – vaří, uklízí, spravuje. Přidali jsme k tomu příběh o perníkáři Vinckovi, který si děti poslechly jako maňáskové divadlo. Hned jsme si pak vyzkoušeli pohybovou improvizaci „Dobrodružnou cestu perníkáře Vincka“, při které jsme prožívali s dětmi jeho dobrodružství pohybem a hudbou.

Hráli jsme si také na kováře a zatloukali hřebíčky do podkovičky pro koníka. V ranních kruzích jsme poznávali řemesla podle obrázků, doprovázeli je říkankami, písničkami a pohybem, rytmizovali slova a procvičovali správnou výslovnost. Vyzkoušeli jsme si také práci cukráře při zdobení papírových mufinků.

Každé ráno jsme se během her se děti proměnili také v lékaře, módní návrháře i cukráře. Ošetřovali jsme plyšové pacienty, zkoušeli kostýmy, uspořádali veselou módní přehlídku a v kuchyňce připravovali dorty na oslavu.

Na školní zahradě se děti s chutí pouštěly do námětových her. V pískovišti vznikaly cukrárny, stavby i silnice pro auta.

Vydali jsme navštívit Muzeum Dr. Horáka, kde pracuje Anetky babička a poznali jsme práci průvodkyně, což zní spíše jako zábava, než zaměstnání. Ale dozvěděli jsme se o významu muzea a prohlédli si zajímavé expozice. Následující den jsme si o návštěvě povídali.

Jednou se nám stalo, že se dětem ve třídě nechtělo moc uklízet – zahráli jsme si na popeláře a připomněli si důležitost práce popelářů při písničce od Míši Růžičkové. Hned nás ta nuchuť k uklízení přešla.

Už dlouho nám bylo známo, že Elišky dědeček je truhlář, tak jsme navštívili jeho hobby prodejnu a prohlédli si nářadí i materiály potřebné pro práci se dřevem. Jako dárek jsme dostali pro naše děti šikovné latičky pro výrobu domečků, z čehož jsme měli obrovskou radost, protože jsme si vyzkoušeli měření a řezání opravdickou pilkou. Vyřezané domečky jsme si také vymalovali.

Aby toho dobrodružství nebylo málo, Šimonkovo tatínek nás vzal na hasičskou stanici. Zdálo by se, že je to zajímavé hlavně pro kluky, ale holky z toho tedy byly taky paf. Hlavně, když jsme si mohli vyzkoušet projít ta velká auta, vyzkoušet obleky a helmy a vidět hasiče sjíždět po tyči se taky hned tak nevidí. Zkrátka super dopoledne.

Celé téma bylo plné nových zkušeností a objevování toho, jak důležitá a zajímavá jsou různá řemesla a zaměstnání kolem nás.