Zkoumáme úrodu, pečeme a vaříme
Téměř celý měsíc jsme se zabývali sklizní a úrodou. V prvních týdnech tou úrodou bylo obilí. Kde takové obilí ovšem roste, jsme si nedokázali představit. Tak jsme podnikli výpravu na pole a proběhli se po jeho strništi. Jak se takové obilí pěstuje a jak sklízí, jaké jsou k tomu zapotřebí stroje, jsme si mohli prohlédnout při exkurzi do SMS Agro. A jaké jsou druhy obilí? I ty jsme prozkoumávali a s nimi si též hráli a výtvarně zpracovávali. Zkoumali jsme, co se se zrny děje dál. Mlýny, které zrny melou na mouku, jsme objevovali na obrázcích, a to jak ty staré, tak nové. Hráli jsme si na mlynáře, poznávali jsme mouku všemi smysly. Že se dá z mouky napéci a navařit celá řada dobrot, to už jsme věděli. Díky interaktivnímu programu v zámeckém statku v Újezdě nade Mží jsme si jednu z dobrot mohli vytvořit úplně sami. A to od úplného základu. Od samostatně zadělaného těsta až po křupavý chlebánek. A co víc. Ve školce jsme si sami připravili a upekli pravé dožínkové koláče, s tvarohem, mákem a povidly, zalité smetanovou polevou. To byla vůně a dobrota. První dva týdny jsme zakončili velkolepě, Dožínkovou slavností, která byla symbolickou oslavou sklizně (ale o té jinde).
V dalším týdnu jsme ve sklizni pokračovali dále. Přijali jsme pozvání Karolínky rodičů a vydali se k nim na zahradu na „minipolíčko“ vydobývat brambory. Celý program byl skvěle připravený (moc za něj děkujeme) a všichni jsme si vše perfektně užili. A navíc jsme jako dárek s sebou dostali tašku brambor. Otázka byla, co s nimi? Závěr – sníme je. Ale jak je připravit? Po hlasování zvítězily hranolky a po návrhu dospěláků také vykrajovánky z plátků brambor lehce okořeněné. Nebáli jsme se toho a pustili se do práce. Krájeli jsme noži i vykrajovali vykrajovátky. A po upečení jsme si na těch našich vykopaných bramborách pořádně pochutnali.
V posledním týdnu byla naší sklizní zelenina (i trocha ovoce). Vše, co lze u nás v Česku vypěstovat na záhonech, se objevilo v naší třídě (děkujeme rodičům). Pěkně jsme vše uměli pojmenovat, ale byli jsme překvapení, kolik odrůd má třeba taková paprika nebo rajče. Tato úroda se ale dlouho u nás neohřála. Takové ovoce jsme snědli záhy, ale se zeleninou jsme si více pohráli. Paní učitelky nám s ní sehráli jakési hudební divadlo jménem Lečo a my se tuto píseň naučili nejen zpívat, ale i hrát na rytmické vařečky a chrastidla. A díky tomu jsme vlastně poznali recept na toto zeleninové jídlo. A podle něj jsme si ho také uvařili a snědli k svačině. Navíc jsme díky struhadlům přichystali i saláty, okurkový a mrkvovo-jablečný. Ty jsme naopak zbaštili při obědě.
Toto téma bylo fajn. Zjistili jsme, jak důležitá je úroda z polí a záhonů pro náš život. Jak nezbytná je pro nás zelenina a ovoce, brambory a obilí, ze kterého se vyrábí veškeré pečivo, které máme tak rádi. Téma bylo plné prožitkového učení, našich nápadů a radosti, co jsme všechno zvládli. A rarášek Stopálek byl s námi u všeho. Opravdu.