Já jsem přišel na koledu

S příchodem jara se v naší třídě rozproudil život plný tvořivosti, pohybu, poznávání přírody a velikonočních tradic. Děti se zapojily do celé řady aktivit, které rozvíjely jejich zručnost, představivost i znalosti o světě kolem nás.

Hned zpočátku jsme se pustili do tvoření – děti tiskaly věneček pomocí roličky a později jej dokončovaly dotiskáváním květů a lístků ze Zlatice převislé pomocí brčka. Vznikly tak nádherné jarní obrázky.

V pohybových chvilkách jsme spojovali říkadla s cvičením – děti se protahovaly, hrály pohybové hry, při kterých párovaly ponožky, vyhledávaly kamarády a učily se orientaci v prostoru. Oblíbily si i rozcvičku s „Bird dance“ a zábavné cvičení na „Liščí dráze“ na chodbě.

Velký zájem vzbudila návštěva kuřátek ze Sluníčka. Děti je mohly nejen pozorovat, ale i chovat. Navázali jsme tím na další aktivity spojené s jarem – poznávali jsme různá vajíčka, zkoumali jejich velikost a barvu, prosvětlovali jsme je a sledovali pokus s odvápněním skořápky.

V rámci poznávání přírody děti sledovaly vyprávění, fotografie i videozáznam z jarního výletu paní učitelky, která potkala žabky a jejich hnízdečka lásky. Povídali jsme si o tom, kdo všechno klade vajíčka a jak se líhnou mláďata.

K tradičním jarním zvykům patří i vynášení Morany – děti ji vyprovodily průvodem za zpěvu halekaček až „do moře“ a poté si pohrály na stráni.

Na velikonoční téma jsme navázali pletením pomlázky – děti počítaly proutky, pozorovaly, jak se plete pomlázka a naučily se jarní koledu: „Koleda, koleda, jarní trávo“. Nechyběla ani písnička „Voláme jaro“ s doprovodem piana.

Společně jsme se opět setkali s oblíbeným Kaštánkem, který tentokrát vyprávěl o samotářských včelkách. Děti si zahrály na pilné včelky – sbíraly pyl, připravovaly knedlíčky pro larvičku a zavíčkovávaly dutinku. Naučily se rozpoznat cyklus vývoje včelky a užily si spoustu zábavy.

Vyřádili jsme se i při barvení vajíček netradiční technikou – rýží a barvivem, a také při malování velikonočních sádrových odlitků od naší Vendulky, a to tuší.

Na závěr jsme se vydali hledat Velikonočního zajíčka do Husových sadů. Děti zde plnily různé vědomostní i dovednostní úkoly a nechybělo ani malé čokoládové překvapení od zajíčka samotného.

Jaro je v plném proudu a my se těšíme, co nás čeká dál.