Líhneme ve školce kuřátka

 ZÁZRAK PŘÍRODY NA DOSAH RUKY

S velkou radostí se s vámi, rodiči, chceme podělit o jedinečnou zkušenost, která již druhým rokem obohacuje vzdělávací program naší mateřské školy. Zapojili jsme se do speciálního projektu, který dětem přináší neopakovatelnou možnost pozorovat líhnutí kuřat přímo v prostředí třídy.

Během pěti intenzivních dnů se tak dvě naše třídy proměnily v malou líheň, kde děti mohly sledovat tento úžasný přírodní proces doslova krok za krokem. O tento zázrak se s nadšením dělily i děti z ostatních tříd, které měly možnost kdykoliv přijít na návštěvu a na vlastní oči spatřit rodící se život. Tato aktivita se stala silným emocionálním zážitkem a ukázkovým příkladem prožitkového učení, které je pro předškolní věk tak důležité.

Ještě předtím, než k nám líhně dorazily, jsme ve třídách připravili bezpečné a vhodné prostory v blízkosti elektrických zásuvek. A pak to začalo! Od pondělí do pátku se naše pozornost upírala k líhni s pěti vajíčky, v nichž se skrývala živá, vyvíjející se embrya kuřátek. S úžasem jsme sledovali, jak i ty méně klidné děti s naprostým soustředěním pozorovaly první pohyby ve vajíčkách, snahu kuřátek proklubat se na svět, jak si nejprve vyklovou malé okénko, postupně si otvor zvětšují, až nakonec skořápka praskne a ony se ocitnou venku. Zatím ještě v bezpečí líhně, kde je pro ně zajištěna ideální teplota a vlhkost.

Po náročném procesu líhnutí a následném oschnutí a odpočinku jsme malá kuřátka přemístili do připraveného boxu s výhřevnou deskou, kde na ně čekala voda a speciální krmivo. S úžasem jsme pozorovali, jak i bez přítomnosti kvočny instinktivně vědí, co mají dělat. Příroda je skutečně fascinující!

Děti si mohly kuřátka opatrně hladit a vzít do ruky. Byl to nádherný emocionální i haptický prožitek, který v dětech zanechal silnou stopu. Díky této zkušenosti naše děti nyní s jistotou vědí, že kuře se nerodí jako savec, ale líhne se jako pták, jak vypadá a co k životu potřebuje.

Původně jsme plánovali, že se pátý den s kuřátky rozloučíme, ale děti si mezi nimi vytvořily tak silné pouto, že jednohlasně rozhodly, že se o ně chtít starat a nechat si je. Operativně jsme proto zajistili větší krabici, topnou destičku a potřebné krmivo, a kuřátka s námi zůstala.

Každé ráno děti s obrovským nadšením běžely do třídy a jejich první kroky vedly ke kuřátkům, kterým vyčistily „domeček“, nasypaly čerstvé piliny, dolily vodu a nasypaly krmení. S úsměvem jsme pozorovali, jak si děti všímají, že kuřátkům nosíme vařená vajíčka, a samy začaly přinášet vařená vejce, aby i malá kuřátka měla co jíst.

O víkendech si kuřátka braly domů paní učitelky. Když kuřátka začala létat z bedny, našla jsem jim nový domov u svého souseda na malé vesnici. Už teď se těším na výlet, kdy pojedeme kuřátka podívat se a podívat se, jak se jim na venkově daří!

Jsme nesmírně rádi, že jsme mohli být svědky tohoto malého zázraku přírody, který doslova oživil celou naši školku.