Čapí příběh s komínem

Čapí příběh s komínem

- tak se jmenovalo nové téma, se kterým jsme si užili den plný pohybu, tvořivosti a poznávání přírody. Točilo to všechno kolem čápů, tůňky a jejího okolí, které jsme objevovali hravě, pohybově i s pomocí fantazie.

„Čapí příběh s komínem“ se začal odvíjet od začátku poměrně dramaticky, protože nám na dveře zaťukal čáp Kamil, jenže neměl ten komín. A komín potřeboval, aby si na něj postavil hnízdo. No, ale to také postavit neuměl. Dokonce neuměl ani lovit žabky a rybky. No to byl tedy moc těžký případ. Tak jsme ho vzali za jeden konec a začali ho rozmotávat. Nejprve jsme Kamilovi postavili komín. Někomu to šlo dobře, to záleželo, z čeho se komín staví – to také není jen tak, musí se to vyzkoušet a prozkoumat. Pomáhali jsme si s kamarády. K tomu jsme si prozpěvovali všelijaké písničky.

Pak jsme Kamila naučili stavět i hnízdo. Byla to fuška, ale povedlo se, což je dobře, protože takového budižkničemu, by asi žádná čápice nechtěla a bylo načase, usadit se na vajíčkách. To nechce nikdo promeškat.

A Kamil nás zas naučil klapat a ťukat pěkně do rytmu, to byla panečku muzika. Pak jsme pokračovali pohybovou rozcvičkou u „Tůňky“, kde jsme tančili za doprovodu rytmické hudby a procvičili si tělo pomocí balančních cvičení a jógových prvků.

Pak jsme baterkou objevovali „dobroty pro čápa“ schované pod papírem. Hádali jsme, co by čápovi chutnalo a co by mu uškodilo. Lovil jsme rybky a žabky z lavoru pomocí tyček. Ve dvojicích pak kamarádi přenášeli „žabáky“ (kelímky) do tůňky a to pomocí gumiček. A protože k tomu byly zapotřebí 4 ruce, bylo nejtěžší domluvit, co která bude zrovna dělat. To ještě nebylo všechno, ten kdo si to všechno vyzkoušel, musel na oplátku vysvětlit kamarádovi, jaký je úkol.

Nakonec se z Kamila vykřesal docela šikovný a zdatný čáp, klapy klap. Zvěčnili jsme si ho na obrázku přímo v letu, jak pluje po modré obloze.