V listopadu tradadá, všechno listí opadá.

Podzim se u nás ve třídě nesl ve znamení dýní, pohádek, pohybu i objevování světa kolem nás. Jednoho dne se mezi nás přikutálela velká oranžová dýně. Hned jsme se pustili do přemýšlení, jaká asi je – děti popisovaly její barvu, tvar i velikost a společně jsme si o ní povídali. S pomocí říkanky „Byla jedna velká dýně“ jsme si s dýní zahráli, posílali si ji v kruhu a zkoušeli si zapamatovat, co všechno už o ní víme.

Děti se také aktivně zapojily do divadelního představení „O papírovém drakovi“ v podání divadélka MÚZA. Při procházkách v okolí mateřské školy jsme pozorovali podzimní a halloweenskou výzdobu v zahradách a nasávali atmosféru blížící se zimy. Nechyběla ani opravdová práce – vydlabávali jsme dýni, vybírali semínka a připravovali je na sušení.

Při komunitním kruhu jsme se přivítali pozdravkou, prohlíželi si obrázky dýní s různými výrazy a povídali si o tom, co který obličej znamená a kdy se tak cítíme. Společně jsme se domluvili, že chceme veselou dýni a že se bát nechceme. Děti si pak dýně modelovaly z domácí modelíny, vyplňovaly siluety a procvičovaly jemnou motoriku. Z modelíny si vytvořily i labyrint, kterým pomocí dechu foukaly pingpongový míček.

Abychom se zahřáli, cvičili jsme při písničce a s říkankou o velké dýni, vytvořili „lidský řetěz“ a zkoušeli se společně pohybovat bez rozpojení. Překážková dráha prověřila naši obratnost a na závěr jsme si povídali o tom, co bylo snadné a co už chtělo trochu odvahy.

Velkým zážitkem byl výlet do zoologické zahrady v Plzni, kde děti při komentované prohlídce pozorovaly exotická zvířata a dozvěděly se spoustu zajímavostí.

Také jsme tvořili z keramické hlíny, malovali domečky tupovací technikou, poslouchali hudbu Strom, cvičili s básničkami o broučcích a žížalkách a povídali si o tom, jak příroda pomalu usíná. Na závěr jsme si vyslechli pohádku o Duběnce a prohlédli si obrázky z knihy. Ale co se nestalo! Na jedné z vycházek jsme pod dubem našli malinkou skřítčí holčičku a vypadala úplně jako Duběnka z naší knížky. Tak dostala její jméno. A protože už máme ve třídě skřítka Kaštánka, vzali jsme Duběnku k nám.

Naše podzimní putování, teď i s Duběnkou a Kaštánkem, pokračovalo i v dalších dnech, kdy jsme se stále více vraceli k tématu zvířátek chystajících se na zimu. Ještě jsme dodělali ježkům domečky, aby se měli kam uchýlit ke spánku. Společně jsme uspali Duběnku i ježka a povídali si o klidu, tichu a zimním odpočinku a proč se ježek ukládá ke spánku a co k tomu potřebuje.